Řecká zemětřesení

       Nu, nelekejme se, milované Řecko neprožívá nic podobného, co jej postihlo 7. září 1999 v okrajové části Athén. Tehdy zažila Helada nejsilnější ničivé záchvěvy půdy minulých let. Bylo možno podobné neštěstí předvídat? Naléhavé problémy tohoho druhu chce zkoumat společný česko-řecký seismologický výzkum. V jeho rámci působí v západním Řecku tři seismické stanice SERG, UNIV a MAMO Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy v Praze. Nachází se v oblasti se silnou seismickou činností, vyčíslenou na 1900 otřesů v roce 2002 o magnitudu 2 až 5 Richterovy stupnice. Obdobnou přírodní laboratoří je v Čechách oblast mezi Kraslicemi a Mariánskými Lázněmi pro výzkum zemětřesných rojů. Vzdáleným cílem výzkumu všech seismicky aktivních oblastí celého světa je nalezení zákonitostí, podle nichž by bylo možno zvýšenou zemětřesnou činnost předvídat. Co nebylo předvídatelné, jsou všechna zemětřesení, která svět dosud zažil, od biblických přes středověká po novověká. V Basileji 1356, soptění Vesuvu 1751, 1767, 1775, 1779, 1794. Otřesy v Lisabonu 1755 a Kalábrii 1783, po nichž počíná vědecká snaha o klasifikaci přírodních jevů. Podmořské zemětřesení v Peru 1868, katastrofy v Záhřebu 1880, San Francisku 1906 a četné jiné. Připomíná je výstava Historická zemětřesení na starých rytinách, otevřená od 18. března 2003 do 20. dubna 2003, denně mimo pondělí od 10 do 17 hod., v budově Karolina, v Praze 1, Ovocný trh 3. Pořádá ji Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Přináší výběr 102 dřevořezů, mědirytin, leptů či ocelorytin zemětřesení a jejich následků. Výše uvedená data nám napověděl stejnojmenný katalog výstavy spolu se skládankou GFÚ Zemětřesení v západních Čechách a výstavními panely. Vyobrazení řeckých zemětřesení divák neshledá. Snad v celém souboru rytin, zpřístupněném na Internetu v katalogu COLLECTION KOZAK na adrese http://nisee.berkeley.edu/kozak/.

Mgr. Milan Konečný