|
Krájení novoročního koláče 2003
Je dobrým řeckým zvykem, uvítat nový rok krájením koláče se zapečenou mincí. V některých rodinách se krájí díl i pro nepřítomného člena. Komu připadne kousek s drachmou, provází ho po celý rok štěstí. Podobný je zvyk český, nálezce mince bývá po celý rok pomyslným králem. Snad to nějak souvisí s řeckým jménem novoročního koláče, který se zve vasilopita, doslova koláč krájený na sv. Vasila. Na vasilopitu nezapomínají ani řecké rodiny žijící v Čechách, na Moravě či ve Slezsku. Klub přátel Řecka pozval na krájení pity kromě svých členů také pár duší řeckých, aby si slíbili, že v příštím roce se sejdou v hojnějším počtu. Chutné pitě ze sýru a lístkového těsta a přípitku rudým vínem mavro dafni předcházelo slovo Jeho Vysokopřeosvícenosti ThDr. Kryštofa, arcibiskupa pražského a českých zemí. Účastníci novoročního setkání vyslechli jeho přednášku Pravoslavné vánoce. Čeští posluchači bez dechu sledovali výklad vánočního poselství. Nadmíru zajímavou byla část o čtyřicetidenním půstu, jímž se zbožní věřící v Řecku připravují na den Narození Páně. Půst opředený magickou biblickou číslovkou není spojen se čtyřiceti dny hladovění, ale se čtyřiceti dny vystříhání se jídel z masa, mléka a vajíček a se čtyřiceti hlubokými modlitbami a prosbami. Po těchto dnech nastává v řeckých rodinách jakýsi výdech, přichází den, kdy Bůh se stal člověkem, o Theos ejine anthropos. Řečtí posluchači pak v besedě zavzpomínali, jak slavili vánoce ve své vlasti. Na Štědrý večer připravuje se v mnohých rodinách krůta nadívaná rýží, muži hrají karty. Neslouží se půlnoční mše, jak ji známe v Čechách. K novějším zvykům patří vánoční stromeček, který se připravuje již počátkem prosince. Asi však platí co kraj, to jiný mrav, povídání o
řeckých vánocích by vydalo na celou knihu.
Mgr. Milan Konečný |