|
Řecký den v Dymokurech S podtitulem „Řecké děti opět v Dymokurech“ uspořádala Masarykova základní škola v Dymokurech v sobotu 8. listopadu 2008 ve svých prostorách setkání žáků, dymokurských občanů a členů Řecké obce Praha. Záštitu nad setkáním k 60. výročí příchodu řeckých dětí do Československa převzala obec Dymokury a Řecké velvyslanectví v Praze. Sobota byla deštivá, sluníčku se ani na chvíli nepousmálo nějakou skulinou v mracích, o to však radostněji přivítali řecké návštěvníky svými úsměvy žáci školy již ve vstupních dveřích, vyzdobených vlastnoručně zhotovenými českými a řeckými vlaječkami a plakátem s řeckým nápisem Vítáme Vás v naší škole. Ve vstupní hale pak pozdravil hosty ředitel školy a pozval je k prohlídce všech tříd, z nichž každá je určena pro jinou výuku, třídy počítačové, hudební, vaření a dalších. Před každou z nich vítali hosty opět zdejší žáci. Velmi milým překvapením byly pro hosty školní chodby, vyzdobené dětmi vlastními kresbami na náměty z řecké mytologie, z řecké literatury, informacemi o Řecku, které samy vyhledaly na webových stránkách. Před školní jídelnou zaujal hosty plakát „Co jíme“ s českými a řeckými názvy jídel. V jídelně je čekalo pohoštění z české tradiční kuchyně připravené kuchařkami školy, polévka s játrovými knedlíčky a voňavé bramboráky, na stolech pak české moučné a masité dobroty, připravené rodiči žáků, a také řecké pochoutky. Po tak chutném posilnění vydali se hosté na prohlídku obce. Před zámkem, v jehož zdech pobývaly řecké děti od února 1949 do června 1950, se setkali při fotografických záběrech na památku s majitelem zámku panem Černínem. Viděli kostel včetně jeho interiéru, druhou školní budovu, krásné dymokurské okolí. Tak tady se kdysi procházely řecké děti se svými vychovatelkami, mohli zavzpomínat. Na obecním úřadě přijal hosty pan Jaroslav Červenka, starosta obce. To již byl nejvyšší čas k návratu do Masarykovy základní školy, kde začínal hlavní program. Žáci školy v českých krojích přivítali chlebem a solí na podiu zástupce Řeckého a Kyperského vyslanectví a Řecké obce Praha. Po pozdravných projevech vzácných hostů promluvil předseda Klubu přátel Řecka o historii příchodu řeckých dětí do Dymokur, jak je zachytily archivní zprávy. Předsedkyně Řecké obce předala škole knihu Antuly Botu Řečtí uprchlíci, kromě jiných darů cestovní kanceláře Lazaristour, která také dovezla řecké hosty do Dymokur svým autobusem. Po vystoupení řeckého tanečního souboru Akropolis z Prahy pokračoval program v jednotlivých třídách, podle vlastního výběru návštěvníků, promítáním filmu o Řecku, výukou řeckého tance s odměnou pro tři nejlepší tanečníky, pohoštěním v jídelně. Také besedou s pamětníky. Ta mohla doplnit suchá data a čísla živými vzpomínkami. Paní Elis Sobotová v koutku duše očekávala i po šedesáti létech setkání s Marikou, řeckým děvčátkem z domova, které denně vídávala, neboť pracovala v levém křídle zámku, v kanceláři traktorové stanici. Pamatuje si dodnes jednu řeckou větu, kterou Marika vyslovila, když ji zatahala za nohavici kalhot: „Mamá, kaló pantalóni.“ Paní Růžena Šlechtová vzpomíná, jak řecké děti nacvičovaly divadlo o Kozinovi. Před ní leží na stole fotografie. Je na ni její setra Hana Šlechtová, vychovatelka řeckých dětí v Dymokurech. Setkání s Řeky se nedožila. Kam zavál osud děvčátko Mariku? Vrátilo se do vlasti? Milan Konečný
|
