Spisovatel Pavlos Matesis v Praze
Významný řecký spisovatel Pavlos Matesis přicestoval z Athén do Prahy, aby byl přítomen světové premiéře divadelní adaptace svého románu Psí matka. Projevil při té příležitosti přání setkat se jak se studenty novořečtiny, tak s Řeky žijícími v Praze. Klubu přátel Řecka se dostalo potěšení, že mohl zorganizovat tuto slavnostní chvíli ve své klubovně v Krakovské 22 v Praze 1. Ve středu 14. dubna 2008 zazněl zde spontánní potlesk, když úderem 17. hodiny vstoupil do klubovních dveří ozdobených plakátem s osobní fotografií a řeckým nápisem „Vítejte v Praze“ slavný člověk skromného chování, dramatik a spisovatel Pavlos Matesis. Doprovázen překladatelkou paní Soňou Dorňákovou-Stamou, poděkoval za přijetí, které bylo pro něj milým darem, jak ho doslovně označil. Vitrína s výstavkou jeho knih, na stole domácí bábovka, číše připravené k přípitku. Překladu do češtiny nebylo třeba. Pan Pavlos Matesis zvolil místo pohovky se stolečkem pro hosty židli u společného stolu. Prahu navštívil poprvé, dal se do vyprávění, je okouzlem duchem tohoto města. Nemohl nevzpomenout Franze Kafku, jehož dílo poznal dříve než Prahu. Ve svých patnácti létech četl Dostojevského, ve dvaadvaceti Faulknera, jehož se stal i překladatelem. Na otázku, jak se mu líbí dramatické dílo Eugena Ionesca, třeba Plešatá zpěvačka z roku 1948, či Židle, odpověděl velmi potěšeně a pozitivně. Čas vyměřený setkání, jakokoliv dlouhý, uplynul příliš rychle. Mohli jsme se však těšit, že vzácného hosta spatříme ještě druhé dne, na premiéře hry Psí matka. Tuto románovou látku s použitím překladu Soni Dorňákové-Stamou zdramatizoval a režijně nastudoval Pavel Kohout a uvedlo Divadlo Na prádle s premiérou ve středu 15. dubna 2008. Za podpory Hlavního města Prahy, Městské části Prahy l a Českého hudebního fondu. Premiéra byla pod záštitou Velvyslanectví Řecké republiky v ČR k 60. výročí příchodů dětí z Řecka do Československa v roce 1948. Α také k 80. narozeninám stále svěžího a tvůrčího autora a režiséra dramatizace Pavla Kohouta. Beznadějné vyprodaný sál sledoval s napětím trvajícím 80 minut monolog paní Marie Málkové - mimochodem trojnásobné nositelky divadelní Ceny Alfréda Radoka za nejlepší herecký výkon roku - přerušovaný salvami odlehčujícího smíchu po zaznění častých tragikomických replik. Vskutku hereckých replik neboli odpovědí, neboť celý monolog je odpovědí ubohé a přesto obdivuhodné bytosti na scéně na nevyslovené otázky pánů doktorů sedících v hledišti. Pavel Kohout zde báječně přesunul oslovení „pane doktore“ ze samého závěru románu Psí matka, vyslovené v sanitce slečnou Rubini, jinak komparsistkou s uměleckým jménem Rarau, na samý počátek hry, aby nechal plynout z jejich úst absurdní příběh z absurdní válečné a poválečné doby matky živitelky rodiny Asimini Meskaridou, její dcery Rubini a synů Sotirise a Fanise a občanů okresního města smýšleného jména Epalxis. Sedmkráte šla opona nahorů, můžeme-li takto obrazně nazvat opakované návraty umělkyně na otevřenou scénu k poděkování za neutuchající potlesk diváků, který si vyžádal i příchod Pavla Kohouta a Pavlose Matesise z hlediště na jeviště. Silný zážitek dozníval po představení v divadelní kavárně. Mohli jsme zde spatřit známé autory Ivana Klímu, Ludvíka Vaculíka, Milana Uhdeho. Pavlos Matesis podepisoval divákům české vydání Psí matky. Šťastlivci, kteří nezapomněli doma fotoaparát, ulovili snímky z neopakovatelných mžiků oka, Pavlose Matesise s paní Marií Málkovou a Pavlem Kohoutem, Pavla Kohouta u stolu s Ludvíkem Vaculíkem a mnoho mnoho dalších záběrů. My, co jsme fotoaparát zapomněli, získali jsme alespoň na divadelní program podpis herečky a režiséra představení. Na něm se též setkáváme se jménem prof. Růženy Dostálové, která zařadila Psí matku do kontextu řeckých dějin. V poděkování inscenátorů za pomoc čteme mimo jiných jména Kostase Tsivose, Antuly Botu a Mileny Kostomitsopulu. Od dramaturga pana Tomáše Syrovátky jsme se dověděli, že zdejší divadlo by mělo zájem uvést některou z třinácti divadelních her Pavlose Matesise, snad během dvou let. Pavlos Matesis, známý ve světě jak svým dílem dramatickým, tak svým dílem prozaickým, stane se tak poznaným dramatikem i v České republice, poté, co jsme ho zde poznali jako romanopisce. Mgr. Milan Konečný
|
|