KNIŽNÍ NOVINKA: ŘEČTÍ UPRCHLÍCI

      Antula Botu, Milan Konečný, Řečtí uprchlíci. Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948-1989, Praha 2005. Vydavatel Řecká obec Praha.  © Antula Botu, Milan Konečný. ISBN 80-239-5462-8. Formát A4, pevná vazba s barevnou obálkou, 524 str., 167 černobílých reprodukcí, 2 barevné na obálce. Prodejní cena 800,- Kč. Objednávky na e-mailové adrese botu@volny.cz nebo přes www. volny.cz/m.f.konecny.
      Obsah:
      Velká část uprchlíků z let občanské války v Řecku 1946-1949 našla pohostinství také v bývalém Československu. Po zmínce o Řecích přicházejících již do někdejšího Království českého, po zprávě o 800 řeckých státních příslušnících repatriovaných z Československa v letech 1945-1947 a jednotlivých Řecích vyhoštěných z Československa v době 1946-1949 můžeme v této knize sledovat podrobně příliv řeckých uprchlíků v létech 1948 a 1949 a proces jejich usazování v českých obcích. Této emigrační vlně předcházely některé politické události. V roce 1946 byla v Praze založena Československo-řecká společnost. Jejím deklarovaným cílem bylo pěstování kulturních vztahů česko-řeckých, následným pak přímá péče o řecké dětské uprchlíky, přijaté v dubnu 1948. O tu se podělila s Ústřední radou odborů a se Zemskou péčí o mládež. Krátce po příjezdu prvních řeckých dětí byla Československo-řecká společnost změněna 27.4.1948 v Československo-řeckou společnost pro pomoc demokratickému Řecku. Úloha státu v hostitelství řeckých dětí není tehdy zdůrazněna, dokonce nenacházíme žádné vládní usnesení o přijetí řeckých dětí. Vláda se do péče o řecké uprchlíky zapojuje až s příchodem řeckých dospělých a dalších dětských uprchlíků v roce 1949. Jejich přijetí sjednávají zástupci ÚV KSŘ v červnu 1949 s Bedřichem Geminderem z ÚV KSČ. Před příjezdem prvého transportu v srpnu 1949 bylo dohodnuto, že celou péči o řecké uprchlíky převezme Ministerstvo práce a sociální péče. Navenek zůstal tento úkol Československo-řecké společnosti. Odráží se to i v názvu vládního usnesení Československo-řecká společnost - podpora hostitelské akce na území ČSR, kterým vláda na návrh MPSP z 11.7.1949 uložila všem členům vlády opatření k  podpoře hostitelské akce Československo-řecké společnosti pro řecké příslušníky na území ČSR. Péči o řecké děti můžeme zevrubně sledovat v kapitolách o jejích příjezdech, o soustředění ve shromažďovacích střediscích, o zimním soustředění z letních táborů do stálých domovů, o školním vzdělání v rodném jazyce, později v českém jazyce, o desítkách míst přechodných a trvalých dětských domovů. Pozdější péči o dospělé a souběžně o dětské uprchlíky můžeme sledovat jako tzv. Řeckou akci, vykonávanou ČsŘS a MPSP, s jednotlivými transporty uprchlíků, ubytováním ve shromažďovacích střediscích a postupným ubytováním ve vesnicích   okresů Jeseník, Krnov a Žamberk. Od 1.1.1952 byla péče o řecké uprchlíky předána nově zřízenému Sociálnímu odboru ČSČK. Samostatné kapitoly jsou věnovány právnímu postavení řecké emigrace, slučování rodin roztržených při odchodu z Řecka v rámci tzv. lidově demokratických zemí, repatriaci řeckých dětí a dospělých. Závěr knihy je věnován součinnosti KSČ a KSŘ na československém území do roku 1989, kdy KSŘ svou činnost v Československu ukončila a emigrační statut řeckých uprchlíků v Československu zaniknul.

      Zusammenfassung
      Ein großer Teil der Flüchtlinge aus den Jahren des Bürgerkrieges in Griechenland (1946-1949) hat eine Gastfreundschaft in der damaligen Tschechoslowakei gefunden. Erwähnung finden Griechen, die sich bereits in dem ehemaligen Königreich Böhmen niedergelassen hatten sowie auch 800 einzelne Griechen, die aus der Tschechoslowakei in den Jahren 1945 bis 1947 repatriiert wurden; dazu gehören auch einzelne zwischen 1946 und 1949 aus der Tschechoslowakei ausgewiesene Personen. In diesem Buch können wir die Ankunft der griechischen Flüchtlinge zwischen 1948 und 1949 und ihre Niederlassung an verschiedenen Orten Tschechiens in allen Einzelheiten verfolgen. Dieser Flüchtlingswelle waren bestimmte politische Ereignisse vorausgegangen. Im Jahre 1946 wurde in Prag die Tschechoslowakisch-Griechische Gesellschaft gegründet. Ihr ursprüngliches Ziel war, die tschechisch-griechischen kulturellen Beziehungen zu pflegen, hinzu kam eine direkte Pflege und Versorgung der im April 1948 aufgenommenen Kinderflüchtlinge. Dies geschah in Zusammenarbeit mit dem Zentralrat der Gewerkschaften und der Landesjugendfürsorge. Am 27. April 1948, kurz nach der Ankunft der ersten griechischen Kinder, wurde die Tschechoslowakisch-Griechische Gesellschaft umbenannt; sie trug fortan den Namen „Tschechoslowakisch-Griechische Gesellschaft – Hilfe fürs demokratische Griechenland“. Die Rolle des Staates in der Verpflegung der griechischen Kinder wurde damals nicht betont, es ist sogar kein Regierungsbeschluss über die Aufnahme der griechischen Kinder aufzufinden. Die Regierung beteiligt sich an der Verpflegung der griechischen Flüchtlinge erst nach der Ankunft erwachsener Flüchtlinge und anderer Kinderflüchtlinge im Jahre 1949. Über ihre Aufnahme haben Vertreter des Zentralkomitees der Kommunistischen Partei Griechenlands im Juni 1949 mit Bedřich Geminder aus dem Zentralkomitee der Kommunistischen Partei der Tschechoslowakei verhandelt. Vor der Ankunft des ersten Transportes wurde vereinbart, dass die ganze Flüchtlingsfürsorge vom Arbeitsministerium übernommen werden wird. Nach außen hin war dies auch weiterhin Aufgabe der Tschechoslowakisch-Griechischen Gesellschaft. Die Entwicklung spiegelt sich auch in dem Regierungsbeschluss wider: Tschechoslowakisch-Griechische Gesellschaft – Unterstützung der Aufnahme auf dem Gebiete der Tschechoslowakei“. Mit diesem Regierungsbeschluss, welcher auf einen Antrag des Arbeitsministeriums vom 11.7.1949 verabschiedet wurde, trug die Regierung allen Regierungsmitgliedern auf, Maßnahmen zur Unterstützung der Aufnahme von griechischen Flüchtlingen auf dem Gebiete der Tschechoslowakei zu ergreifen. Die Flüchtlingsfürsorge wird in einzelnen Kapiteln ausführlich geschildert: die Ankunft der Flüchtlinge, deren Konzentration in Verpflegungszentren, Aufenthalt der Kinder in Sommerlagern während des Sommers und in Kinderheimen im Winter, Schulbildung in der Muttersprache, später auch Unterricht auf Tschechisch, zahlreiche provisorische und ständige Kinderheime. Die Entwicklung der Flüchtlingsfürsorge (Verpflegung Erwachsener und gleichzeitig auch Kinder) können wir als die so genannte „Griechische Aktion“ verfolgen, getragen vom Ministerium für Arbeit und soziale Fürsorge und von der Tschechoslowakisch-Griechischen Gesellschaft, und zwar in Kapiteln über die einzelnen Flüchtlingstransporte, über ihre Unterkunft in Verpflegungszentren und ihre allmähliche Ansiedlung in den Dörfern der Bezirke Jeseník (Gräfenberg), Krnov (Jägerndorf) und Žamberk (Senftenberg). Ab dem 1.1.1952 wurde die Zuständigkeit für die Verpflegung der griechischen Flüchtlinge der neu errichteten Sozialabteilung des Tschechoslowakischen Roten Kreuzes übertragen. Selbständige Kapitel werden der rechtlichen Stellung der griechischen Flüchtlinge, der Wiedervereinigung der bei der Flucht aus Griechenland getrennten Familien, die sich im Rahmen der so genannten volksdemokratischen Länder abgespielt hat sowie der Repatriierung griechischer Kinder und Erwachsener. Der letzte Teil des Buches befasst sich mit der Zusammenarbeit der Kommunistischen Partei der Tschechoslowakei und der Kommunistischen Partei Griechenlands auf tschechoslowakischem Boden bis 1989, wo die Kommunistische Partei Griechenlands ihre Tätigkeit in der Tschechoslowakei eingestellt hat und der Immigrationsstatus der griechischen Flüchtlinge in der Tschechoslowakei erloschen ist.